Je nám třeba CASLIN?

podklad k jednání 18. června 1996

Poté, co CASLIN jako "projekt čtyř" skončil, je třeba se tázat, co dále. Soudíme, že je žádoucí pokračovat v započatém díle.

• Hlavním cílem CASLINu bylo a je umožnit "...bezbariérový přístup k informacím..." tj. poskytnout uživatelům knihoven odkudkoliv komfortní přístup k informacím ať jsou kdekoliv.
• Co nejsnazší přístup k informacím je podmínkou svobody, demokracie a prosperity
• To znamená pohodlný přístup
  
  • k soubornému katalogu
  • ke katalogům jednotlivých knihoven
  • k dalším informacím
    • o fondech
    • o institucích
    • o "okolí" (komunální, místní informace)
  • k dokumentům samotným, různou cestou
    • fyzická zápůjčka
    • xerokopie
    • fax
    • elektronická kopie

• Předpokladem dosažení uvedeného cíle je otevřenost systémů a směnitelnost dat.
• V prostředí, kdy nedostatek financí na nákup dokumentů i provoz institucí je trvalým jevem, nejúčinnějším východiskem je dělba práce, resp. spolupráce na společném díle, která umožní snížit ekonomickou náročnost.
• Spolupráce se týká zejména
  • zpracování dokumentů <=> sdílená katalogizace, soubory autorit
  • využití vytvořených dat pro retrokonverzi/rekatalogizaci
  • zpracování informací "o", "pasport": typové dokumenty, příklady
  • "koordinace mimochodem", či spíše "informovaná" akviziční, mikrofilmovací a digitalizační politika (a možná i jiné finančně náročné aktivity) : využitím informací ze souborného katalogu
  • zpřístupňování sekundárních i primárních dokumentů
• K tomu je třeba vytvořit/rozvinout informační nástroje:
  • souborný katalog
  • WWW servery

• Technologické
  
  Na úrovni
  • globální - Internet, CESNET, tj.
    • standardy: TCP/IP, http, Z39.50, ISO 10 160/161 (ILL), EDIFACT,...
    • zvyšování průchodnosti a dostupnosti - lobbying
  • souborný katalog
    • projekce růstu -
      • objemu souborného katalogu
      • počtu uživatelů
    • zajištění přístupu
      • Internet
      • komutované linky pro registrované "občasné" uživatele
  • lokální - integrované otevřené systémy
    • tj. systémy podřizující se standardům: struktura ISO 2709, kódy znaků, TCP/IP, http, Z39.50, ISO 10 160/161, EDIFACT,...
    • schopnost spolupráce v síti - "konektivita"
• Sjednocení postupů - dodržování pravidel
  • standardy: pravidla, bibliografický záznam, záznam autorit, UNIMARC, znakový repertoár,...
• Náplň
  • účastníci jsou za definovaných podmínek ochotni dávat "svoje" informace, záznamy, dokumenty i záměry k disposici pro další použití

• standardizace
  • účast na vývoji či aspoň sledování vývoje a důsledná aplikace standardů
  • unifikace informací "o" (hlavně WWW)
• legislativa
  • uvnitř CASLIN
    • smlouvy SKC s účastníky (projekt!)
    • smlouvy mezinárodní - primárně mezi NK ČR a SNK (jde o CASLIN)
  • vně CASLIN
    • novela zákona o PV - nutný předpoklad účinné sdílené katalogizace českých dokumentů
    • standardy: Katalogizační pravidla, bibliografický záznam UNIMARC, záznam autorit UNIMARC, struktura ISO 2709, kódy znaků, TCP/IP, http, Z39.50, ISO 10 160/161, EDIFACT,...
    • knihovnický zákon ??
• informační zabezpečení
  • sledování vývoje HW & SW z hlediska implikací pro CASLIN
  • sledování vývoje technologií
  • sledování vývoje "okrajových" standardů
• poradenství
  • konzultace
  • účast na výběrových řízeních
  • účast v grantových komisích
• vzdělávání
  • semináře, konference, studium
  • příručky, návody - pokud možno "context-sensitive help"
  • zpravodaj, novinky
• lobbying, P/R

• Podpora spolupráce vyžaduje vynaložení finančních prostředků. Jedině takto vynaložené prostředky však ukončí pokračující "plýtvání v nedostatku"

  Pro ilustraci ekonomické efektivnosti malé početní cvičení: Uvažujme, že v ČR je pouze 800 knihoven, které pro sebe katalogizují české knihy. Odhadněme, že ze všech ca 10 tisíc vydaných titulů nakoupí v průměru pouze 1.500; dále počítejme cenu za vytvořený záznam (včetně režie) pouze 30 Kč. Cena vynaložené práce je tedy

  800 * 1 500 * 30 = 36,000.000 Kč
  Pokud by sdílená katalogizace snížila cenu pořízeného záznamu jen na jednu polovinu, je možno bez jakýchkoliv dalších zdrojů věnovat na účely popsané dále 18 mil. Kč ročně. Není to mnoho, ale stát, resp. daňové poplatníky to nic nestojí.

   

• Bez vlivu na přidělování prostředků ze státního/místního rozpočtu na tyto projekty v jednotlivých institucích stojí celá věc na vodě
• Na druhé straně je nejspíše schůdnější začít spolupracovat, předvést výsledky a teprve s nimi se o tento vliv ucházet